Existuje maximální výše úroků za půjčky?

Nové znění zákona o spotřebitelském úvěru, které je účinné od prosince 2016, omezilo poměrně dost nekalých praktik nebankovních poskytovatelů půjček, ale i samotných bank. Nejvíce se promítlo do smluv o spotřebitelském úvěru, také do možností nastavit sankce a pokuty za nesplácení. Stále však není nijak omezena maximální výše úroků, respektive RPSN, které lze za půjčku požadovat. To se ale možná změní.

Tři základní návrhy

V jednání jsou v současnosti tři základní návrhy pro omezení maximální výše úrokové sazby či celé RPSN, které by poskytovatelům půjček byly umožněny. První se odvíjí od základní úrokové sazby nastavované centrální bankou, druhý od zákonného úroku z prodlení a třetí od průměrného úroku na trhu spotřebitelských půjček.

První varianta

První návrh zastropování úrokové míry, přes kterou by žádná půjčka nesměla jít, je odvozen od REPO sazby (základní úrokové sazby). Konkrétně je stanoven jako desetinásobek aktuální REPO sazby. REPO sazba se příliš často nemění, a tak by šlo o způsob stanovování maxima, který by nebyl nijak administrativně náročný počítání a změny podmínek úvěrování. Jde však o poměrně vysoký strop, byli bychom na dvaceti procentech.

Druhá varianta

Zákonný úrok z prodlení, tedy úrok, který platí občan, pokud je v prodlení s platbou za cokoliv státu nebo státní či veřejné instituci, je základem pro druhý návrh. Zde by se počítalo s dvojnásobkem RPSN stanoveného pro aktuální zákonný úrok z prodlení.

Zákonný úrok z prodlení se stanovuje jako základních osm procent plus aktuální REPO sazba. Vzhledem k tomu, že ta je nyní na dvou procentech a že součet dělá deset procent, byl by maximální strop coby dvojnásobek RPSN stanoveného pro aktuální zákonný úrok z prodlení také dvacet procent.

Třetí varianta

No a konečně třetí návrh, o kterém se možná bude ve sněmovně uvažovat, a tím je německy model. V Německu je strop stanoven na dvojnásobek ceny běžného tržního úroku, což je v současné době podle vládních odhadů okolo osmi až deseti procent, tedy asi polovina ve srovnání s předchozími dvěma návrhy.

Proč jsou snahy o zastropování maxima úročení bankovních i nebankovních půjček?

Jak je vidět z postupného vývoje půjčkového trhu u nás, ve srovnání například s již jednou uvedeným Německem, je české vnímání půjček výrazně pokřivené porevolučním klausovským laissez-faire přístupem k trhu, což je zcela volný trh téměř bez regulací.

To se odrazilo i na celospolečenském vnímání trhu s půjčkami v tom smyslu, že tolerujeme půjčky, kde je RPSN nastaveno u dlouhodobějších půjček i na stovku procent, krátkodobé rychlé půjčky dokonce v tisících procentech, protože jde pouze o krátkou výpůjční lhůtu, kde většinu navýšení ceny půjčky dělá poplatek za ni. Při prodlení se splácením však mají obě skutečnosti často fatální dopad na spotřebitele se slabším finančním nebo sociálním zázemím.

23.6.2019