Akontace

Akontace je termín, který se v obchodním a právním kontextu používá pro platbu předem. U nás se používá zejména ve spojitosti s leasingem nebo účelovými půjčkami (např. na auto). Akontace se udává v procentech a znamená, jakou část z celkové ceny pořizované věci musí klient zaplatit předem. Například při ceně pořizovaného vozu 500 000 Kč a 30% akontaci klient zaplatí 150 000,- Kč předem a zbytek formou splátek úvěru nebo leasingu.

Slovo "akontace" pochází z italského výrazu "a conto," což lze přeložit jako "na účet." Tento termín se často vyskytuje ve spojení s leasingem, úvěrem a mezinárodním platebním stykem, ačkoli v české legislativě není termín samotný definován.

Leasingová akontace

V případě leasingu znamená akontace finanční částku, která je zaplacena předem při začátku leasingového kontraktu. Tato platba slouží k zajištění nároků leasingového pronajímatele v případě předčasného ukončení smlouvy. Akontace je běžná u finančního leasingu, který umožňuje nájemci získat předmět leasingu do vlastnictví. Naopak operativní leasing tuto platbu obvykle nevyžaduje, protože jeho cílem je provozovat majetek pouze krátkodobě nebo střednědobě.

Výše akontace je vyjádřena procentuálním podílem z celkové ceny pořizovaného objektu. Běžně se pohybuje v rozmezí od 10 do 70 procent, ale existuje možnost nulové akontace. Výše akontace ovlivňuje výši pravidelných splátek. Čím vyšší je akontace, tím nižší jsou měsíční splátky. Tímto způsobem může mít akontace vliv na celkovou cenu leasingu.

Akontace u hypotéky a úvěru stavebního spoření

U hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření znamená akontace množství naspořených prostředků vzhledem k výši úvěru. Může to být určeno jako procento cílové částky nebo jako částka celkové ceny nemovitosti, kterou klient musí uhradit z vlastních zdrojů. Dříve bylo běžné, že hypoteční úvěry vyžadovaly akontaci ve výši až 30 % hodnoty nemovitosti, ale s časem se tato praxe změnila.

Akontace u splátkového prodeje

V případě splátkového spotřebitelského úvěru klient obvykle platí část ceny zboží předem při sjednání úvěru, což se nazývá akontace. Zbývající část ceny je rozložena na několik dalších splátek. Úrokové sazby u splátkového prodeje bývají obvykle vyšší než u běžných spotřebitelských úvěrů, což odráží snadnější dostupnost tohoto typu úvěru.

Akontace v zahraničním platebním styku

V mezinárodním platebním styku se akontace používá jako jedna z forem peněžních převodů mezi bankovními účty. Dodavatel a odběratel se mohou dohodnout na úhradě až po převzetí zboží, což je pro odběratele výhodné. V opačném případě může dojít k platbě předem, formou zálohové platby, což se nazývá akontace. Akontace slouží k omezení rizika dodavatele v případě, že odběratel odstoupí od dohody nebo nedojde k plnění. V některých případech může být použita akontační záruka, kterou poskytuje banka a zaručuje vrácení akontace v případě nesplnění dohody.

Celkově lze říci, že akontace je důležitým prvkem v různých finančních transakcích a obchodních dohodách, ačkoli její podoba a význam se může lišit v závislosti na konkrétní situaci a právním rámci. Je důležité porozumět tomu, jak funguje akontace a jaký má vliv na finanční transakce.