Ručitel je osoba, která ručí věřiteli za závazek dlužníka. Vždy jde o osobu odlišnou od dlužníka. Ručitel na sebe tím, že souhlasí s ručením za závazek dlužníka, přebírá odpovědnost za celý dluh. Tedy pokud dlužník nesplácí, přejde tato povinnost na ručitele. Ručitel musí dluh splatit, přičemž náhradu může pak soudně vymáhat na dlužníkovi, za kterého ručil.
Ručitelem se člověk může stát pouze na základě písemného souhlasu. Ústní ujednání nestačí. Ručení samozřejmě výrazně snižuje ručitelovu bonitu. Sice se nikdy nemusí stát, že dlužník přestane splácet, ale stále se jedná o potenciální dluh. A takto jej vnímají i úvěrové společnosti – ať jde o banku nebo i nebankovou společnost.
Jistou formou ručení je i tzv. spoluručení. Spoluručitel je člověk, který také převzal odpovědnost za dlužníkův závazek. Ale nebyl sám. Ručitelů je k jednomu dluhu v tomto případě více. Pokud se dopředu nestanoví ve smlouvě jinak, ručí každý spoluručitel za celý závazek dlužníka. I pro spoluručitele tedy platí, že má sníženou úvěruschopnost.