Covid-19 a změny v zákoně o spotřebitelském úvěru

20.4.2020 – Krize způsobená epidemií koronaviru v České republice se sice negativně projevuje na pacientech i na ekonomice, ale také se jí daří popohnat ústavní činitele k tomu, aby zapracovali do současných zákonů změny, po nichž veřejnost i odborníci již dlouho volají. To je i případ maximálních možných úroků na nespláceném spotřebitelském úvěru či úvěru pro živnostníky.

Ano, zákon o spotřebitelském úvěru se nově rozšiřuje i na půjčky poskytované živnostníkům, i když „jen“ v oblasti nesplácení.

Zákon o spotřebitelském úvěru

Zákon, který upravuje oblast spotřebitelských úvěrů, a to od nejmenších půjček před výplatou, až po milionové hypotéky, je v současné podobě účinný od prosince roku 2016 a byl vydán pod číslem 257/2016 Sb. Od svého vydání prošel třemi novelizacemi, přičemž ta zatím poslední přináší největší a zcela zásadní změny. Jsou dvě.

1. Kompetence zákona se rozšiřují i na živnostníky

V oblasti dluhu z úvěru se ochranná křídla roztahují i nad podnikající fyzické osoby, tedy OSVČ. Pokud nebude živnostník schopen splácet svoji půjčku tři měsíce za sebou, poskytovatel půjčky bude nově muset postupovat podle pravidel stanovených v zákoně o spotřebitelském úvěru.

Novela v § 122 odst. 5 totiž říká, že ustanovení související s dluhem ze spotřebitelského úvěru se použijí obdobně i na

„odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu“.

Důvodem této změny je předpoklad, že člověk, který nesplácí po dobu tří měsíců, má faktické problémy se splácením, takže je nesmysl nechat věřitele, aby mu celou půjčku zesplatnil a k tomu si navíc účtovaly pokuty a další poplatky ve výši i více než 100 % RPSN.

V souvislosti s touto problematikou se též chystá posunutí hranice možného prodeje zastavené nemovitosti, a to ze současných 30 tisíc korun dluhu na 100 tisíc. Plánovaná změna omezí možnosti těm poskytovatelům podnikatelských úvěrů, kteří cílí na snadné získání nemovitosti z důvodu dluhu živnostníka na půjčce pro OSVČ.

2. Zastropování úrokové míry při nesplácení delším než tři měsíce

Druhou velkou změnou je zastropování smluvních úroků po splatnosti. Novela říká v § 122 odst. 4, že:

„U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“

Na první pohled to může vypadat, že poskytovateli úvěru toho k výdělku moc nezbývá, ale opak je pravdou. Věřitelé mají nárok na následující úročení poskytnutých úvěrů, které nejsou spláceny déle než 90 dní:

• Smluvní pokuta limitovaná na 0,1 % denně (36,5 % p. a.)
• Zákonný úrok z prodlení (aktuálně 8,75 %, tedy zákonem daných 8 % plus repo sazba ČNB, což je v současnosti 0,75 %)
• Smluvní úrok po splatnosti nově zastropovaný na 8.75 %

Dohromady to v současnosti dělá 54 % p.a., což je výdělek i nadále více než dobrý. V důvodové zprávě k této novelizaci vláda konstatuje, že omezení sankcí z nesplácení dluhů jednak vychází z dlouhodobé praxe soudů, jednak „by nemělo mít dopad na věřitele, kteří jsou féroví a dodržují platné předpisy“.

(hodnoty uvedené v článku jsou platné k 20.4.2020)