Obcházejí půjčky bez registrů zákon?

11.10.2019 – Půjčky bez registrů mohou v lidech vyvolávat rozporuplné pocity už jen svým názvem. Většina zájemců o úvěr totiž jistě ví, že podmínky půjčovány byly u nás nedávno celkem razantně zpřísněny zákonem o spotřebitelském úvěru, a že půjčovat komukoliv jen tak, bez zanesení půjčky do registru dlužníků asi nebude úplně „košér“. Jenže situace není tak jednoznačná, jelikož i obcházení registrů dlužníků je podle zákona možné.

Co znamená půjčka bez registrů?

Nejdříve je nutné nastínit, co je vlastně půjčka bez registrů. Může totiž jít o dva poměrně odlišné typy úvěrů, respektive o úvěry se dvěma rozlišnými způsoby schvalování a následného procesu půjčení peněz.

Prvním z nich je způsob schvalování, který z názvu vyloženě vyplývá, tedy naprosté obcházení registrů dlužníků, kdy poskytovatel úvěrů s registry vůbec nespolupracuje (není jejich členem), a tak se do nich při schvalování žádosti o půjčku jednak vůbec nedívá, jednak do nich nového dlužníka ani nezapíše.

Druhým procesem schvalování půjčky bez registrů je takový, kdy poskytovatel úvěru sice do registrů nahlíží, ale pokud v nich má žadatel nějaký aktivní záznam o půjčce, neklade na něj poskytovatel až tak velký důraz (zejména když je předchozí půjčka splácena řádně).

Registry dlužníků nejsou jen negativní

Jak už bylo naznačeno, v registrech dlužníků se dá najít i informace o tom, že dlužník splácí své půjčky řádně a v plné výši naplánovaných splátek. Registry dlužníků totiž fungují nejen jako černá listina neplatičů, ale též jako záznam splátkové historie každého zapsaného dlužníka.

Platí to o registrech BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a REPI (Registr platebních informací). Jediným registrem u nás, jež slouží pouze jako černá listina, je SOLUS. Ale ani na ten některé nebankovní společnosti nedbají.

Mohou poskytovatelé úvěrů při schvalování půjčky zcela vynechat registry?

Ano, v podstatě mohou. Zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. to umožňuje. Jak? Tím, že nedává nebankovním společnostem povinnost stát se členy registru dlužníků (platí se zde členské poplatky a je umožněno nahlížení do databáze, zapisování informací do ní, ale i mazání dat týkajících se úvěru od konkrétního poskytovatele půjčky - člena společnosti provozující registr).

Pokud nebankovní společnost není členem registru a nemá možnost do něj nahlížet nebo do něj zapisovat, tak to prostě nedělá. Tím se samozřejmě připravuje o možnost zjistit si o žadateli maximum informací, což vede k vyšší míře rizika při schválení úvěru.

No a vyšší riziko si tito poskytovatelé úvěrů kompenzují vyšší cenou svých půjček. Proto je vždy nutné počítat s tím, že půjčka bez registrů bude citelně dražší než jiné druhy nebankovních úvěrů. Vyšší tu budou i sankce a poplatky za případné odložení splátek.

Ověření do „přiměřené a nezbytné“ míry

Poskytovatelé půjček bez registru však nemají úplně volnou ruku. Zákon o spotřebitelském úvěru jim ukládá v § 84 povinnost ověřit do „přiměřené a nezbytné“ míry jak informace poskytnuté žadatelem o úvěr, tak i informace z jiných zdrojů, přičemž registru tu nejsou přímo přikázány. Informacemi z jiných zdrojů jsou totiž zákonodárcem myšleny tzv. „nezávisle ověřitelné údaje“.

Je tedy na poskytovatelích půjčky bez registrů, aby si našli jiný zdroj pro zákonem požadované „nezávisle ověřitelné údaje“, než jsou registry dlužníků. A jak vidno, jsou v hledání úspěšní, protože získali licenci České národní banky. Jinak by na trhu s půjčkami vůbec nemohli fungovat.