Pandemie snížila příjmy čtvrtině domácností, o práci přišlo jen 6 procent dotázaných

Dopady cirka rok trvající pandemie sledovalo v únoru 2021 Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které se respondentů dotazovalo na dopad pandemie nejen na jejich příjmy, na zaměstnanost, ale také na rozvoj technologických dovedností nebo na změnu pracovního režimu a vytížení během koronakrize.

Dotazování probíhalo v červenci 2020, prosinci 2020 a v únoru 2021, díky čemuž lze vysledovat i náznak trendu. Rovnou prozradíme, že odpovědi respondentů jsou (překvapivě) pozitivní, za což vděčíme digitálním technologiím, ale i státním a regionálním podpůrným programům.

COVID 19 a finanční situace domácností a dopad na zaměstnání

Přestože se skrze průzkumy nikdy nepodaří přesně namodelovat situaci v celé společnosti, což je v CVVM způsobeno hlavně nízkým počtem účastníků výzkumu (většinou 0,01 % populace), který se pohybuje v rozmezí statistické chyby (většinou 5 %), lze i z takto provedených dotazování napříč populací vypozorovat, jak se situace vyvíjí.

Stejnou optikou musíme nahlížet i výsledky tohoto výzkumu, který byl nazván „COVID 19 a finanční situace domácností a dopad na zaměstnání“. Ve svém okolí se možná potkáváte s výsledky horšími nebo dokonce lepšími. Berme je spíše jako náznak vývoje v čase. Pojďme ale už nahlédnout na konkrétní dopady koronakrize na domácnosti tak, jak se vyvíjely během prvního pandemického roku.

Snížení příjmu, úvazku a počtu odpracovaných hodin

Pomoc státu domácnostem i firmám je sice často kritizována, ale průzkumy opakovaně ukazují, že finanční dopady pandemie se podařilo zmírnit, někde dokonce úplně vymazat. Dokladem jsou výsledky výzkumu v oblasti příjmů, kde podle tiskové zprávy CVVM „Dvě třetiny dotázaných (67%) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19stejné, více než čtvrtina (28%)uvedla, že se snížily, z toho 8%, že výrazně. U 5% domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší.“

Samotné pracovní úvazky klesly 16 % dotázaným v červenci 2020, ale v únoru 2021 to bylo jen 9 % dotázaných, kteří uvedli snížený úvazek. Zajímavý je pak vývoj v otázce počtu odpracovaných hodin, kde nižší počet hodin v červenci 2020 uvedlo 29 % dotázaných, ale v únoru 2021 pak 23 % dotázaných. Vzhledem k tomu, že snížení úvazku „postihlo“ v únoru jen polovinu dotázaných – ve srovnání s červencem, je jasné, že mnoho lidí bylo doma, například s dětmi, nebo díky financím z programu Antivirus, ale jim zůstal podobný.

Ztráta práce nebo ukončení podnikání

O práci přišla nebo své podnikání v červenci 2020 ukončila tři procenta dotázaných. Největší vlna výpovědí ze zaměstnání a ukončování podnikání nastala v prosinci 2020, která se dotkla 8 % dotázaných, v únoru 2021 na tuto otázku kladně odpovědělo 6 % dotázaných.

Když ale nahlédneme do vývoje nezaměstnanosti, ten je v ČR po celou dobu pandemie jen mírný. Proto se dá odvodit, že většina z lidí, co ukončili podnikání nebo přišli o práci, poměrně rychle našla práci novou, jistě v odvětví, která se díky pandemické situaci mohla rozvíjet. A že jich není málo.

Pouze home office nebo střídavě?

Zajímavé je též sledovat, že: „často zmiňovaný přechod na čistý home office uvedlo 17 % dotázaných, ale střídavě pracuje z domova třetina dotázaných (32%)“, což je situace z února 2021. V červenci 2020 bylo pouze na home office 12 % dotázaných a střídavý režim využívala 22 % respondentů. To jasně ukazuje, že s možností home office jsme se postupně sžili a dokázali jsme ji v čase více uplatnit.

Tento vývoj odráží i výsledky v učení se nových technologických dovedností, které v červenci 2020 přiznala jen pětina (21 %) účastníků průzkumu, ale v únoru 2021 už s nimi pracovala více než třetina (35 %) oslovených pracovníků.

Změny nejsou všude stejné

I v CVVM jsou si vědomi, že prezentované výsledky neplatí všude stejně, proto k tiskové zprávě dodávají důležitý doplněk: „Změny pochopitelně nepostihly všechny socioprofesní skupiny stejně, Následující přehled ukazuje, které skupiny byly „postiženy“ nejvíce. V jednoduchém shrnutí platí, že ekonomické změny nejvíce zasáhly osoby samostatně výdělečně činné, organizační a technologické změny pak vyšší odborníky, manažery a nižší odborníky. Manuální profese ve výrobě byly změnami zasaženy vesměs výrazně podprůměrně.“

Publikováno: 11.10.2021