Půjčky bez registru mohou získat i dlužníci, přiblíží se tím ale hranici předlužení

4.2.2020 – Půjčky bez registru jsou specifickým druhem úvěrů nebankovního trhu, kde se poskytovatel při schvalování buď vůbec nedívá do registrů dlužníků, nebo do nich sice nahlédne, ale další dluhy žadatele nebere příliš v potaz. Jak si to může dovolit? Riziko klientova nesplácení si prostě pojistí jinak.

Půjčky bez registru jsou v podstatě pro každého

Vzhledem k tomu, že jsou půjčky bez registru poskytovány ve většině případů jen v poměrně nízkých částkách, můžeme říct, že jsou v konečném výsledku dostupné téměř každému, kdo je starší 18 let a má alespoň nějaký pravidelný příjem. Jaké záznamy má žadatel v registrech dlužníků, to není při schvalování tohoto typu úvěrů až tak důležité.

Nutno dodat, že větší nebankovní společnosti většinou zohledňují alespoň zčásti ostatní záznamy v registrech, naopak malé nebankovky se do registrů nedívají v podstatě vůbec, protože jim zákon neukládá povinnost s registry spolupracovat. Být členem registru dlužníků a moci do něj nahlížet, to navíc stojí nemalý roční poplatek.

Riziko nesplácení si nebankovky umějí pojistit jinak

Malé nebankovky však místo členských poplatků dají přednost riziku klientovy neschopnosti splácet. Umějí si totiž svou ziskovost pojistit jinak. Jak? Vysokou cenou úvěrů a pečlivým vymáháním dluhů. Stejně tak i soukromí investoři, kteří poskytují své peníze drobným dlužníkům. Ale tady pozor, zde se vždy bude jednat o půjčku podnikatelskou, vydanou na IČO.

Půjčku bez registru se nevyplatí brát na lehkou váhu

Sice se dá půjčka bez registru velmi snadno získat, ale zbavit se jí, to mnohdy bývá složité. Zejména když má dlužník více úvěrů najednou. Proto se nedoporučuje, aby se lidé nechali zlákat reklamami a vidinou rychle poskytnuté půjčky, nýbrž aby se vždy nejdřív zamysleli nad tím, jak budou (všechny) půjčené peníze splácet – i s navýšením o úroky a poplatky za každý úvěr. Každá půjčka posune člověka blíž k nebezpečné hranici předlužení.

REPI je nejmladší

Registry dlužníků fungují v České republice již od devadesátých let, první z nich, SOLUS byl založen, když leasingové a úvěrové společnosti potřebovaly evidenci subjektů, které měly potíže se splácením. SOLUS i dnes vede evidenci jen těch subjektů, které mají potíže se splácením, případně nesplácejí vůbec.

Pouze záznamovými registry dlužníků jsou BRKI (Bankovní registr klientských informací) a jeho nebankovní podoba NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Záznamový registr znamená, že se sem zaznamenávají všechny údaje o půjčkách spotřebitelů, i o splácení, i o nesplácení. Do tří let po doplacení aktuálního úvěru musejí registry záznamy o něm smazat.

Nejmladším registrem je REPI neboli registr platebních informací. Ten sleduje čím dál častější nákupy na splátky, nákupy s opožděnou platbou (až po uplynutí čtrnáctidenní lhůty na vyzkoušení zboží objednaného z internetu), pořízené tarify od kabelových televizí nebo od mobilních operátorů. Jsou sem však zahrnována i data o podnikajících fyzických a právnických osobách, konkrétně o tom, jak splácejí půjčky, jak platí nasmlouvané služby či nákupy uzavřené na splátky.

-- red --